Tomáš Jamník (*1985) je český violoncellista, v současnosti žije v Berlíně. V roce 2006 zvítězil na mezinárodní soutěži Pražské Jaro, kde obdržel řadu dalších zvláštních cen, včetně Ceny Českého rozhlasu, Ceny Olega Podgorného, Ceny Nadace Gideona Kleina, Ceny Nadace Pro Harmonia Mundi a Ceny Nadace Život Umělce. Stal se též finalistou a držitelem zvláštní ceny na soutěži Pierre Fourniere Award 2011 v Londýně.

Úspěch na Pražském jaru odstartoval Tomášovu kariéru, pravidelně spolupracuje s významnými orchestry, v roce 2012 debutoval s Českou filharmonií pod vedením jejího šéfdirigenta Eliahu Inbala (Schumannův violoncellový koncert), následovala vystoupení v U.S.A., Izraeli, Španělsku, Japonsku a Německu. Je častým hostem v Japonsku, v roce 2013 zde absolvoval turné s Brněnskou filharmonií (Leoš Svárovský, Dvořákovův koncert h moll) v Tokiu, Osace, Matsumotu, Fukuoce, Okayamě a Musashinu. V roce 2016 debutoval v Anglii s Philharmonia Orchestra London pod vedením dirigenta Jakuba Hrůši (Schumannův violoncellový koncert).

Jeho debutové album u firmy Supraphon v roce 2007 (s klavíristou Ivo Kahánkem, díla Janáčka, Martinů a Kabeláče) bylo časopisem Harmonie označeno jako “český debut desetiletí”. V roce 2010 natočil pro Supraphon kompletní dílo Antonína Dvořáka pro violoncello a orchestr se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Tomášem Netopilem. Věnuje se též často soudobé hudbě, v poslední době natočil či provedl díla Miroslava Srnky, Slavomíra Ondřeje Kukala, Jiřího Gemrota, Slavomíra Hořínky či Marko Ivanoviće.

Aby rozšířil své hudební obzory, v roce 2010 se Tomáš zúčastnil konkurzu a v mezinárodní konkurenci získal místo v renomované Karajanově Akademii v Berlíně. V rámci této akademie vystupoval jako člen Berlínské filharmonie, absolvoval komorní koncerty s dalšími filharmoniky a též získával hodiny u Ludwiga Quandta, prvního violoncellisty orchestru. V roce 2011 spolupracoval na komorních koncertech v Berlínské filharmonii se Simonem Rattlem, Reinhardem Goebelem, Leif Ove Andsnesem a Petrou Müllejans, uměleckou vedoucí Freiburger Barockorchester. Jako komorní hráč vystoupil s Pavel Haas Quartet v Reggio Emilia a s mezzosopranistkou Magdalenou Koženou v Barbican Hall v Londýně. Je zakládajícím členem Dvořákova Tria spolu s houslistou Janem Fišerem a klavíristou Ivo Kahánkem.

V sezóně 2019/20 čeká Tomáše velký Dvořákovský projekt. V rámci něj bude rekonstruovat a veřejně provede téměř neznámý Dvořákův violoncellový koncert A dur na festivalu Dvořákova Praha. Také se ujme jeho nové edice tohoto koncertu pro nakladatelství Bärenreiter. Pro firmu Supraphon natočí kompletní dílo Antonína Dvořáka pro violoncello a klavír.

Tomáš začal hrát na violoncello v pěti letech pod vedením Mirko Škampy a Martina Škampy. Po studiích na HAMU u Prof. Josefa Chuchro a v Lipsku u Prof. Petera Brunse pokračoval v Berlíně u Prof. Jens Petera Maintze na Universität der Künste, kterou absolvoval v roce 2010. Zúčastnil se masterclassů u Trulse Mørka, Heinricha Schiffa, Jiřího Bárty and Gustava Rivinia a jako člen letní školy v německém Kronbergu studoval u Stevena Isserlise, Siegfrieda Palma, Young- Chang Cho a Pietera Wispelweye. V letech 2012- 13 byl asistentem ve třídě Prof. Jens Petera Maintze na berlínské Universität der Künste.

Je uměleckým vedoucím Akademie komorní hudby a uměleckým ředitelem Ševčíkovy akademie. V roce 2016 spustil projekt Vážný zájem na poporu domácích koncertů vážné hudby, který úspěšně vyhledává nové publikum vážné hudby.

Tomáš hraje na nástroj Lorenzo Storioni z roku 1784 laskavě zapůjčený ze sbírky pana Aleše Voverky.